Přinášíme Vám rozhovor z webových stránek Hledámerodiče.cz. Po dvou letech se redaktoři webu opět setkali  s paní Hanou, dlouhodobou pěstounkou dvou malých chlapců. Co je v jejich pěstounské rodině nového, co je aktuálně těší nebo trápí? Když  s pěstounkou paní Hanou Bojkovou – Martinkovou setkali poprvé, vyprávěla jim o tom, jak se stali s partnerem pěstounskými rodiči dvěma chlapcům. Nyní se s odstupem času ptali, co se od té doby změnilo,  jak vnímá podporu doprovodných organizací nebo zda se zlepšilo veřejné mínění o pěstounství…Celý rozhovor najdete na této stránce.

Jaké jsou podmínky zprostředkování náhradní rodinné péče? Co musím splňovat? Jaké děti potřebují náhradní rodiče? Jak komunikovat s vlastními dětmi o pěstounství? Jak si společně zvyknout na změnu – nového člena rodiny? A co kontakt s biologickými rodiči dítěte v pěstounce? Jak dítěti zachovat dobrý kontakt s jeho rodiči? Kdo mi pomůže, když si nebudu vědět rady? Lidé, kteří zvažují, že se stanou pěstouny či adoptivní rodiči, řeší mnoho otázek. Odpovědi na řadu z nich a užitečné tipy naleznou v 9 nových infomateriálech, do jejichž přípravy byli zapojeni i samotní pěstouni a pěstounky. Všechny materiály jsou ke stažení na této stránce.

Ústavní péče devastuje děti a na adresu pěstounů zaznívají nepochopitelně dehonestující výroky. Kdy Česko skončí se zhoubnou praxí kojeňáků? Přečtěte si příspěvek filmové režisérky a spisovatelky MONIKY LE FAY.

Podíl dětí do tří let, které se dostaly do dětského domova jen ze sociálních důvodů, v posledních letech roste. Dosáhl dvou pětin. Je tak vyšší než procento dětí, které zařízení přijala kvůli zdravotnímu stavu. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Lůžek v nich i přijatých dětí v Česku postupně ubývá. Více informací v tomto příspěvku.

Přestože má herečka Jitka Schneiderová (46) doma třináctiletou dceru Sofii, s láskou pomáhá i opuštěným dětem. Kvůli nim na čas změnila profesi. „Je smutné, že i třicet let po revoluci jsme jedna z mála zemí, co neustále umísťuje děti do kojeneckých ústavů,“ míní. Celý příspěvek najdete na této stránce.

Před 50 lety vznikly v Československu SOS dětské vesničky. Jindra Šalátová je současnou ředitelkou této organizace, ta se ale oproti tehdejšímu záměru trochu proměnila. Jak dnes SOS vesnice fungují? A jak Jindra Šalátová reaguje na rozšířený názor, že pěstounství je dobrý byznys? „Když slyším a vidím, co všechno pěstouni dennodenně zažívají, velmi hluboce smekám. Málokdo si dovede představit, jaká úskalí pěstounská péče skýtá. Dítě má za sebou dětství plné průšvihů zanedbávání… S tím vším se pěstoun musí popasovat.“ Celý rozhovor najdete na této stránce.

Děti, které v osmnácti opouští dětské domovy, dostanou od státu jednorázový příspěvek do maximální výše 25 tisíc korun. Tutéž částku dostávají k osmnáctinám děti v pěstounské péči, a to i v případě, že u pěstounů zůstávají – pěstounská péče osmnáctým rokem dítěte oficiálně končí a pěstouni přestávají pobírat odměnu od státu. Celý příspěvek najdete na této stránce.