V Karlovarském kraji je v současnosti víc než 250 dětí, které potřebují náhradní rodinu, pěstouny. Karlovarské Centrum pro dítě a rodinu Valika proto i letos pokračuje v kampani, kde se snaží získat nové dlouhodobé i takzvané přechodné pěstouny. Hledá se supertáta a supermáma. To je název letošní kampaně centra Valika, která by měla pomoci získat víc pěstounů. V regionu totiž lidé, kteří poskytují pěstounskou péči, dlouhodobě chybí. Aktuálně by náhradní rodinu potřebovalo víc než 250 dětí, které místo toho zůstávají v ústavech. Podle odborníků může vést právě ústavní péče k opoždění v oblasti psychického i sociálního vývoje dítěte. Celý článek najdete zde.

Je to dražší, složitější a děti to prokazatelně poškozuje, přesto jsou v Česku v ústavech tisíce dětí, od miminek po dospívající lidi. Tak vychází srovnání pěstounské a ústavní péče o české děti. Práce pěstounů je podle odborníků nenahraditelná. Jenže být pěstounem v Česku není žádný med. Celý článek si můžete přečíst na webu Českého rozhlasu.

Místní nezisková organizace Centrum pro dítě a rodinu Valika, z.s. spustilo nový projekt #zeSPODu, kde i pěstouni a zájemci o NRP najdou zajímavé a důležité informace z oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Více informací na www.zespodu.cz

Nezisková organizace Amalthea vydala publikaci s názvem Příběhy z praxe – Kontakt dítěte v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou. Cílem publikace je ukázat v příbězích konkrétní postupy při nastavování kontaktu dítěte v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou. Příběhy zachycují, jak je možné o kontaktu přemýšlet a jak metodicky správně postupovat. Publikace je ke stažení na této stránce. 

Středisko náhradní rodinné péče představilo novou publikaci Příběhy z nových rodin. Vypráví osudy a životní příběhy sedmi mladých žen, které vyrůstaly v různých formách NRP. Publikace je ke stažení na této stránce.

Tereza Hubáčková z Prahy se jako pěstounka na přechodnou dobu pět let starala o miminka. Místo jejich rodičů o ně pečovala od jejich narození do okamžiku, kdy si je převzali osvojitelé nebo dlouhodobí pěstouni, pokud se nemohly vrátit do původní rodiny. S manželem jim postupně prošlo rukama celkem osm dětí. Před třemi lety ale tuto činnost musela přerušit – kvůli psychickému vyčerpání i nedostatku peněz. Celý příspěvek najdete na této stránce.

Zajímá Vás, jaká kritéria musí člověk splňovat, aby se mohl stát pěstounem? Základním vodítkem může být dokument "Standardizovaná kritéria odborného posouzení, rozsah a obsah příprav", který připravil odbor sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje. Celý dokument je ke stažení ZDE.