Výzkumná organizace Sociofactor a Centrum psychologické pomoci v Ostravě realizovaly výzkum příbuzenské pěstounské péče, jehož cílem bylo zjistit potřeby pěstounů. Výzkum byl realizován v Moravskoslezském kraji a zúčastnilo se ho 169 rodin. Vzhledem k tomu, že více jak 60 % příbuzenských pěstounů je ve věku 50 a více let, je jeden z hlavních problémů, s nimiž se příbuzenští pěstouni složitě vypořádávají, velký věkový rozdíl mezi nimi a svěřenými dětmi. Zvláště v období puberty si často neví rady s výchovou: školní prospěch dítěte a výchovné problémy uvádějí jako dva ze tří hlavních problémů. O to důležitější je specifická pomoc doprovázejících organizací.

Další informace z výzkumu najdete na této stránce. 

Organizace NATAMA pořádá výzkum zabývající se sociálním vývojem. Výzkum se zaměřuje na dopad zkušenosti chybějícího primárního pečovatele v kojeneckém období na sociální vývoj dětí. NATAMA se obrací na cílové skupiny s žádostí o zapojení se do tohoto výzkumu.  Účastníky studie budou děti ve věku 6–8 let, které prožily prvních 6–12 měsíců života v péči residenčního zařízení (kojenecký ústav nebo dětské centrum apod.) nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu (PPPD) a poté, v době mezi 6. a 12. měsícem života, byly osvojeny.

Kontrolní skupinu tvoří děti ve věku 6–8 let, které od narození vyrůstají stabilně ve své biologické rodině nebo se svojí biologickou matkou.

Výzkum se stává z dotazníkového šetření, které proběhne s matkou dítěte, jednoho testu dítěte a ze 4 neinvazivních experimentů, kterých se zúčastní dítě a dítě s matkou v naší laboratoři. Účast ve studii nepředstavuje pro dítě a matku žádné riziko. Účastníci, pokud budou mít zájem, obdrží shrnutí výsledků dotazníkového šetření o sociálním fungování dítěte. Veškerá data získaná v této studii jsou přísně anonymní.

Pokud máte dotazy k této studii obracejte se na kontakty: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a tel: 608 118 100. Účast ve výzkumu je honorována celkovou částkou 1000 Kč.
Studie byla schválena Etickou komisí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Na Bojišti 1, 128 08 Praha.

Mezinárodní nezisková organizace LUMOS pořádá ve středu 23. června diskuzi s odborníky v oblasti péče o ohrožené děti. Rádi by se v ní ohlédli a zrekapitulovali, co vše se za posledních deset let změnilo a na čem je potřeba pracovat. Prostor dostanou nejen zástupci státního sektoru, krajů a neziskových organizací, kteří vystoupí v jednotlivých částech. Jednou z částí je také náhradní rodinná péče a mimořádně zranitelné skupiny dětí. Více informací, včetně přihlašovacího formuláře, najdete zde.

Jak jsem vás již informovali, tak se Karlovarský kraj v rámci kampaně "Staňte se pěstounem" zaměří také na vyhledávání zájemců o náhradní rodinnou péči pro děti jiného etnika. V rámci této aktivity byl vytvořen speciální leták pro zájemce v romském jazyce. Leták byl vytvořen ve spolupráci s Výborem Zastupitelstva Karlovarského kraje pro národnostní menšiny.

Leták ve formátu pdf ke stažení ZDE.

Obavy z nákazy a pomalejší soudy v době koronavirové epidemie. I to jsou podle odborníků z Asociace Dítě a rodina důvody, proč se loni do náhradních rodin dostalo nejméně dětí od roku 2015. Nezávisle na koronaviru ale dlouhodobě klesá počet lidí, kteří by se chtěli stát pěstouny. „Dlouhodobá pěstounská péče je náročná a finanční odměna není vysoká,“ říká psychoterapeutka Petra Winnette. Podle ní je nezbytné, aby děti do tří let nebyly v ústavech, ale v pěstounských rodinách. Celý rozhovor najdete na této stránce.

Už pět let se organizace Dobrý start snaží, aby české děti nemusely vyrůstat v kojeneckých ústavech. Ve sněmovně probíhá tichá bitva o „kojeňáky“ už osm let, tedy dvě volební období. Fakticky ale už od pádu komunismu, který tyhle dnes už zoufale zastaralé instituce zavedl. Proč jejich zrušení stále neprošlo a proč se tahle bitva v posledních týdnech tak vyostřila? Celý článek najdete zde.

Paní Heřmánková chodila vždy pomáhat jako dobrovolnice do kojeneckého ústavu, práce dobrovolníka ji však zcela nenaplňovala a tak se přihlásila jako pěstounka na přechodnou dobu. V pěstounské péči na přechodnou dobu paní Heřmánková pečovala postupně celkem o 6 dětí. Od roku 2018 se pak stala dlouhodobou pěstounkou. Celý příbě si můžete přečíst ZDE.